Admiral Grigorovič, Mil.ru, CC BY 4.0

Rusové se vypařili: Středomoří dva měsíce bez ruských válečných plavidel

Podle představitele NATO se v létě tohoto roku ve Středomoří několik týdnů nevyskytovala žádná ruská válečná loď. Jde o první takovou situaci za posledních deset let.

Zdroj uvedl, že až do začátku září trvala dvouměsíční mezera bez ruské námořní přítomnosti. Informaci zveřejnil server Breaking Defense 20. října 2026. Pochází od anonymního zdroje v Alianci, a proto ho je třeba číst jako informaci NATO, kterou nelze nezávisle ověřit.

Zdroj z NATO uvedl, že naposledy Aliance pozorovala podobnou úplnou absenci ruských bojových plavidel ve Středomoří v roce 2016. Podle něj jde o výrazný pokles ruské vojenské přítomnosti v regionu.

Středozemní moře přitom patří k strategicky nejdůležitějším námořním prostorům Evropy. Vedou jím obchodní trasy mezi Evropou, Blízkým východem a Asií a zároveň spojuje jižní křídlo NATO s Afrikou a Levantou.

Historicky se Moskva ve Středomoří vždy snažila udržet stálou přítomnost. Podle dostupných historických pramenů vznikla sovětská 5. operační eskadra v roce 1967, zrušena byla až po rozpadu SSSR. Rusko pak v roce 2013 vytvořilo stálé uskupení pro tento region.

Proč ruské lodě ve Středomoří chyběly

Zdroj z NATO i dva oslovení analytici uvádějí několik vzájemně propojených příčin. Žádná z nich sama o sobě situaci nevysvětluje.

  • Ztráta přístupu k základně v Tartúsu. Syrská přechodná vláda vypověděla Rusku loni pronájem přístavu Tartús, což oslabilo jeho přístup k nedalekému zásobovacímu uzlu. Podle agentury AP dohoda z letošního srpna umožňuje využívat Tartús a leteckou základnu Hmeimim jako „společná výcviková centra“ ruských a syrských sil.
  • Nedostatek podpůrných lodí. Ruské námořnictvo podle NATO aktuálně nedisponuje dostatečně schopnou flotilou tankerů a zásobovacích plavidel pro dlouhodobé udržení většího počtu nasazených sil.
  • Doprovod obchodních plavidel. Aliance sleduje trend, kdy ruské válečné lodě doprovázejí obchodní plavidla v Baltském moři, Severním moři i ve Středomoří. Tyto mise podle zdroje spotřebovávají cenné zdroje a snižují schopnost formovat síly pro jiné úkoly.
  • Omezení tureckých úžin. Profesor Basil Germond z Lancasterské univerzity upozornil, že omezení Turecka pro průjezd válečných lodí válčících stran brání Černomořské flotile běžně rotovat jednotky do Středomoří.

Logistika jako slabé místo Putinovy flotily

Zdroj z NATO uvedl konkrétní příklad. Ruské fregaty podle něj nepřetržitě působí v Lamanšském průlivu a zásobuje je opravárenská loď třídy Amur. Ta je určena k dodávkám náhradních dílů a opravám, nikoli k zásobování palivem.

Posádky proto musí provádět předávání zásob za plavby těsně vedle sebe. NATO tento postup označuje za velmi nebezpečný. Příklad ukazuje, že omezení nespočívá jen v počtu bojových lodí. Udržet je na moři dlouhodobě vyžaduje spolehlivé zásobovací kapacity, které Rusko podle zdroje nemá v dostatečném rozsahu.

Jak to vidí analytici

Federico Borsari z Centra pro evropskou politickou analýzu (CEPA) vzorec popsaný NATO potvrzuje. Celkový stav ruského námořnictva však podle něj představuje „postupný úpadek“ schopností i operační dostupnosti, mimo jiné kvůli ztrátám z války na Ukrajině.

Problémy s dostupností se podle Borsariho týkají téměř výhradně Černomořské flotily. Ostatní ruské flotily zůstávají válkou „téměř nedotčeny“. To je důležité upřesnění. Pokles středomořské přítomnosti nelze vnímat jako kolaps celého ruského námořnictva tvrdí Germond. Ruské lodě se navíc do Středomoří v září vrátily.

Admiral Nachimov ex Kalinin, USN - ID:DN-SC-92-00846 / Service Depicted: Other Service, Public Domain
Admiral Nachimov ex Kalinin, USN – ID:DN-SC-92-00846 / Service Depicted: Other Service, Public Domain

Bylo by neuvážené domnívat se, že Moskva tuto oblast opouští. Rusko si zachovává strategický zájem i schopnosti vyslat do Středomoří válečné lodě. Současný stav je výsledkem aktuální strategické a operační reality, nikoli trvalou změnou.

Neznamená to stažení Moskvy z regionu. Rusko místo toho přizpůsobuje svůj vojenský postoj omezením, která vyvolala válka na Ukrajině, uzavření tureckých úžin a měnící se politická situace v Sýrii. Místo toho, aby Moskva opustila Středomoří, stále více se spoléhá na síť logistických zařízení, politická partnerství a strategický přístup spojující Sýrii, Libyi a Afriku.

Výsledkem není zánik ruské středomořské strategie, ale její transformace.

Zdroj: Breaking Defense, MEIS
Autor/Licence fotografie: Admiral Grigorovič, Mil.ru, CC BY 4.0